Kapitola 159: Srovnávání je k ničemu
Jana zahájila svůj projev.
Její plynulá a jasná slova se mikrofonem rozléhala po celé aule.
Její hlas byl chladný a silný.
Každé slovo bylo jako úder bubnu, který se rozléhal v srdcích všech přítomných.
V Janině hlase byla magická síla.
Někteří Janu nenáviděli a nechtěli její projev vážně poslouchat.
Ale jak plynul čas, Janin hlas jim vnikal do uší.
Dělo se to postupně.
Dokonce i ti, co ji nenávid