Kapitola 129
AMELIIN POHLED
Už je to nějaká doba, co jsem měla noční můru, ale včera v noci se mi zdála.
Věděla jsem, že to byla noční můra, protože jsem se probudila s křikem. Zvláštní na tom bylo, že jsem si nepamatovala, o čem byla.
Pamatuju si, že mě Lachlan po tom uklidňoval a uspal zpátky a spal vedle mě. Ale jakmile se probudím, je pryč. Tentokrát mi nechal bílou růži a vzkaz:
„Ať se stane cokoliv, nikd