268: Trpělivě čekal
S tímhle jedním tlesknutím vstal. Byl tak šťastný, že ji přiměl souhlasit s obědem.
"Počkej na mě venku," řekla.
George se usmál a přikývl.
"Dobře, jasně. Žádný problém." mrkl na ni, když odcházel.
Alice jen zasténala, když odešel, ale nemohla se přestat široce usmívat. Nikdy by si nemyslela, že by to udělal, hrál jejího pacienta, jen aby ji pozval na oběd.
"Slečno Alice? Mám zavolat dalšího pacie