Kapitola 158: Správné rozhodnutí
Lillianiny podpatky dopadaly na mramorovou podlahu jako metronom, každé cvaknutí se ozývalo zasedací místností, zatímco nervózně přecházela před svým výkonným týmem. Ranní slunce pronikalo okny od podlahy až ke stropu a vrhalo dlouhé stíny na ustarané tváře. „Čtvrtletní projekce je třeba upravit,“ prohlásila hlasem ostrým jako broušený křišťál. „Nehodlám akceptovat nic menšího než patnáctiprocentn