Kapitola 172: Řekl jsem něco špatně?
Léto leželo na posteli se zavřenýma očima a mírně zamračeným obočím, jako by jí bylo nepříjemně.
Fraserův pohled bloudil po její zčervenalé tváři, dlouhých řasách, jemném odstínu jejích rtů… Natáhl se a jemně jí zastrčil pramen vlasů za ucho. Zrovna když se chystal vstát, ucítil zatáhnutí za rukáv svého županu.
Ležela tam, její nevinné oči dokořán, a zírala na něj jako bezmocná holčička.
"Neodcház