Kapitola 138
Když přišla řeč na Jeremiáše, neváhala jsem dvakrát předvést své křivky. Toužila jsem po jeho pozornosti jako malá rozpustilá školačka.
K mému velkému zklamání byl Jeremiáš vždycky gentleman. Nikdy se ani nepřiblížil k překročení hranice tabu, kterou jsem já toužila, aby překročil. Bez ohledu na to, jak moc jsem se snažila, a to jsem se snažila, chlapče.
„Posloucháš mě vůbec?“ „Ano,“ lhala jsem.
„