Popření
"Cože?!!"
Nemohla jsem s jistotou říct, kdo křičel nejhlasitěji. Moji společníci? Nebo já?
"O čem to sakra mluvíš?" zeptala jsem se a zamračila se na něj.
"Nejsi člověk," zopakoval a jeho pohled byl pevný, když se na mě díval.
"Nejsem člověk? Víš vůbec, o čem mluvíš?" Založila jsem si ruce, pobavená. "Pokud si tím jsi tak jistý, tak co jsem? Vlkodlak?" Sevřela jsem rty a čekala na jeho odpověď.
"T