Není cesty zpět
Willa Sage
cs
18+
462 rozdziały
Wprowadzenie
Po devatenácti letech v sirotčinci se Jane konečně shledala se svou biologickou rodinou. Myslela si, že ji její biologičtí rodiče a bratři budou milovat a budou tu pro ni, když je bude potřebovat. Veškerou svou lásku ale směřovali k Madelyn, jejich drahocenné a dokonalé adoptivní dceři. Pro Jane nezbylo nic. Jane si myslela, že když jim dá všechno, co chtějí, začnou ji přijímat a milovat. A tak to udělala. Dokonce by za ně položila život. Ale dostalo se jí jen týrání, zanedbávání, ponižování a zlomeného srdce. Když ji nechali zemřít v hořícím domě, uvědomila si, jak ubohá byla. Nikdy pro ně nebude dost dobrá. Proto, když se Janina duše probudí v jejím těle pět let před její smrtí, nebude opakovat své chyby. Bude žít svůj život tak, jak chce ona. Bude milovat ty, kteří milují ji, včetně mocného, ale nebezpečného muže, který ji chce takovou, jaká je. Nikdo ji nemůže zastavit. Koneckonců, je jediná a pravá Královna Darknetu. Takže, když ji její biologická rodina požádá o odpuštění, odpověď je ne. Není cesty zpět.
Kapitola 1: Opuštěn v ohni
Vypukl požár a bleskově se rozšířil po celé místnosti.
Jane Fowlerová se bezvládně skácela k zemi, tělo jí cloumaly záchvaty kašle z hustého dýmu, který jí pálil v plicích. V očích ji štípaly slzy, lapala po dechu a zoufale se snažila nadechnout.
Popel, který jí pokrýval tvář a rozcuchané vlasy, nedokázal skrýt její přirozenou, ničím neposkvrněnou krásu.
Byla pod vlivem nějaké látky, ochrnutá, neschopná jediného pohybu. V hlavě jí vířila jediná otázka: kdy se to stalo? Kdy ji zdrogovali?
"Jejda, Jane, vypadáš příšerně," ušklíbla se Madelyn Fowlerová, přicházející v plynové masce.
Klečela vedle Jane, v bílých šatech, s andělským výrazem a jemným hlasem – vypadala jako nevinná holčička.
Nebo si to alespoň Jane dlouho myslela.
"Ty jsi mě zdrogovala, Madelyn?" vykřikla Jane s šokovaným a nevěřícným výrazem.
Jane nedokázala uvěřit, že by její milá, nevinná sestřička byla schopná takové podlosti.
"Je to jen malý testík, Jane," odvětila Madelyn, sundala si masku a odhalila zlomyslný úšklebek. "Chci si ověřit, komu bude naše rodina věřit víc – tobě, nebo mně, až tohle uvidí."
Madelyn jí pak nasadila svou plynovou masku a rozmazala si trochu popela po tvářích.
Potom z kapsy vytáhla malý nůž a s chladnou rozvahou si jím řízla do paže.
Z rány tryskala krev.
Madelyn nůž odhodila, sundala si rukavice a navlékla je na Janeiny bezvládné ruce. S bolestným stenem si tiskla zraněnou paži a s hereckým přeháněním vykřikla hrůzou.
"Pomoc! Tati, mami! Pomoc! Janie se zbláznila!"
"Maddie!" zařval mužský hlas a dveře se s rachotem otevřely.
Jane s hrůzou sledovala, jak se její rodiče a sedm bratrů vrhají k Madelyn.
"Tati, mami! To tak bolí... Janie je šílená! Z ničeho nic založila ten oheň a řekla, že chce zemřít se mnou! Pak mě pořezala nožem a tvrdila, že nejsem dost dobrá na to, abych byla Fowlerova dcera!" kvílela Madelyn.
Jack Fowler, s pohledem upřeným na Madelyninu krvácející paži a její vyděšené, prosebné oči, se otočil k Jane, ležící na zemi s zakrváceným nožem a rukavicemi na rukou.
S divokým zavrčením ji surově kopl do břicha: "Jak jsem mohl zplodit tak zrůdnou dceru?!"
Síla kopu jí málem rozdrtila vnitřnosti.
Ale bolest v jejím srdci byla nesnesitelnější než fyzické utrpení.
Jako by jí někdo srdce roztrhl vedví.
Jane kdysi pro Jacka nastavila vlastní tělo.
Byla s ním a s Madelyn na obchodní akci, kam je vzal s sebou.
Do sálu vtrhl šílenec se zbraní a chtěl Jacka zabít.
Jane se mu tehdy statečně postavila do cesty a kulku schytala ona, zatímco Jack s Madelyn zbaběle utekli a nechali ji ležet v kaluži krve.
Policie ji odvezla do nemocnice, kde ji okamžitě operovali, ale zázrakem přežila.
Fowlerovi se v nemocnici ukázali až po několika dnech, až si to všechno v klidu promysleli.
Jack si na Jane udělal hodinu čas od Madelyn.
Byl rozpačitý, řekl jen pár slov, ale vysvětlil, že Madelyn je adoptovaná a doufá, že Jane bude mít pro její situaci pochopení. Madelyn se prý vždycky bála, že až se najde jejich biologická dcera, rodina ji přestane mít ráda a vážit si jí.
Ani ne hodinu poté Madelyn zavolala, že se stala naléhavá věc, a tak Fowlerovi Jane co nejrychleji opustili na nemocničním pokoji a spěchali za Madelyn.
Kdo neznal jejich rodinnou historii, mohl by si myslet, že Madelyn je jejich vlastní dcera a Jane adoptovaná.
Ale Jane Jackovi věřila, byl to přece její otec a rodina, kterou tak dlouho a usilovně hledala. Krev není voda, jak se říká, a ona věřila, že ji Fowlerovi neopustí.
Proto Jane Madelyn ustupovala téměř ve všem.
Ať Madelyn chtěla cokoliv, Jane jí to vždycky dala.
Madelyn si vždycky vybírala dárky jako první, brala ty nejlepší a Jane nechávala jen to, co zbylo.
Jane doufala, že to Fowlery dojme a že ji konečně přijmou jako "skutečnou dceru".
Celé to byl jen hloupý žert, pomyslela si Jane.
Viděla, jak Fowlerovi Madelyn objímají a vynášejí ji z hořícího domu, zatímco ji nechávají ležet jako nepotřebný odpad.
Plameny ji pohlcovaly, bolest jí pronikala do každé buňky a ona cítila zápach spálené kůže.
Z očí jí vyhrkly slzy, zhluboka se nadechla a zavřela oči.
Byla ráda, že už je konec.
Splatila svůj dluh Fowlerovým a konečně se zbavila své posedlosti rodinnou láskou.
Pokud bude nějaký další život, přála si, aby už nikdy nepotkala tyhle lidi.
Té noci místní zprávy informovaly o požáru v opuštěném skladišti na okraji Stormton City.
Hasiči z plamenů vytáhli jen jedno ohořelé tělo.
Po převozu do nemocnice na pitvu však tělo beze stopy zmizelo.
Následující den vydala Fowler Corporation prohlášení, v němž oficiálně přerušila veškeré styky s Jane Fowlerovou, svou nedávno nalezenou biologickou dcerou, a jako jediného právoplatného člena rodiny uznala Madelyn.
Ať už Jane udělala cokoliv, ať už žila, nebo zemřela, s Fowlery to nemělo nic společného.
Stejně jako se náhle objevila zpráva o tom, že Fowlerovi hledají svou pravou dceru, stalo se jméno "Jane Fowler" horkým tématem drbů.
Ale o pár dní později, když se objevily nové, zajímavější události, se na ni zapomnělo.