Kapitola 34
„Už jdeme, Amie,“ spojil se se mnou Martin myslí.
„Buď opatrný. Je jich venku hodně. Pokud objeví jeskyni, dokážu ji na chvíli udržet v bezpečí. Nedělej nic hloupého,“ řekla jsem mu. Slyšela jsem, jak se vlk venku přibližuje. Můj vlk i já jsme se soustředili na ten zvuk. Poznala jsem ten moment, kdy vlk uviděl otvor, zastavili se a slyšela jsem, jak větří vzduch. Nebylo možné, aby teď, když se sou