Kapitola 229
Asherova vzpomínka
Když dosáhnete vrcholu mohutné hory, svaly vám stále hoří námahou z výstupu, to poslední, co by člověk čekal, je náhlý pád.
Držím Lolu v náručí, její vůně mi proniká do mozku a její horká picinka obepíná můj úd, slyším její tiché povzdechy a to, jak se její hlas vzedmul láskou, když souhlasila, že se stane mou ženou, byl to nejvyšší vrchol, kterého jsem se kdy mohl nadít dosáhno