Kapitola 1185
„Předseda Thompson.“
Wyatt se zastavil, konečně si všiml Stevena, jak před ním stojí, Bůh ví, jak dlouho.
„Stevene, už je pozdě. Ty ještě neodcházíš?“ Slabě se usmál.
„Předsedo Thompsone, já…“ Steven zaváhal, cítil knedlík v krku.
„Já vím, čekáš na Amelii, že?“
Steven, odhalen ve svých myšlenkách, se cítil trapně a bezradně. Po chvíli ticha provinile řekl: „Předsedo Thompsone, je mi to moc líto kv