Kapitola 167
(Rose: Pohled Edeniny matky)
Seděla jsem s Eden a Erosem, tíha let na mě doléhala, zatímco jsem se dál dělila o všechno, co jsem tak dlouho pohřbívala.
Pravda ze mě tryskala jako voda protrženou hrází, vzpomínky syrové a živé, skoro jako bych je znovu prožívala.
Moje mysl se zatoulala zpět do té noci – chladné a promáčené, když jsem stála pod mohutným stromem a snažila se ochránit svou tříletou Ed