Kapitola 238
RŮŽE
Chystala jsem snídani pro mě a Enza, protože měl být brzy doma, aby se najedl, než se vrátí ke svým válečníkům. Dohodli jsme se, že budeme vždycky jíst spolu ráno a večer, pokud k tomu nebude nějaký důvod.
Pípnul mi telefon a já po něm sáhla a viděla jsem příchozí zprávu, ale nepoznávala jsem to číslo.
-Ty a tvůj druh dostanete, co si zasloužíte.
To číslo je americké, ale nikdy jsem ho nevidě