Kapitola 148: Není kam utéct
Vivianin pohled:
Blikající fotoaparáty se stupňovaly, jak jsem zakopávala dozadu. Někdo v davu vykřikl: "Podvod!", a další se rychle přidali. Skandování sílilo a sílilo, až se z něj stal ohlušující řev.
"Podvod! Podvod! PODVOD!"
Ovládl mě slepý strach. S zoufalou silou jsem se prodírala davem, už se nestarajíc o zdání nebo slušné chování. Musela jsem se odtamtud dostat. Musela jsem uniknout těm ob