Kapitola 157 Poetická spravedlnost
Podívám se na složku, kterou držím v ruce. Znám tvář svého cíle zpaměti, a přesto se na ni ještě jednou podívám. Můj Lykan zavrčí, když nechám oči sklouznout po informacích. Tentokrát je mým cílem žena a už jí to prochází příliš dlouho. Dnes bude spravedlnosti učiněno zadost a nemůžu se dočkat, až vykonám rozsudek, po kterém bude následovat její trest.
Každý cíl, po kterém jsem kdy šel, se dokázal