Dvacet dva
ASHLEY.
Oči mám dokořán a zírám na Sinclaira. Pohybuji se tak zbrkle, že málem slítnu z postele.
Rychle se od něj odplížím, tváře mi hoří při pomyšlení, že mě zase nachytal. Proč mě sakra vždycky načapá při něčem takovém? Proč je vůbec tady? Neměl by být na večírku s mým bratrem? Jak se sem vůbec dostal?
"Bavíš se, malá Greeneová?" V očích se mu zablýskne, když ta slova vyklouznou z jeho rtů. Zavr