Padesát čtyři
VINCENT.
Moje oči se pohybují po místnosti plné lidí, kteří více než touží zapomenout na své ponuré životy, a bez námahy to přistane na dívce sedící u baru v místnosti.
Kráčím k ní, chytnu se vedle ní a ona se o přestávce otočí; úsměv na tváři, když se její oči setkaly s mým pohledem.
"Jste tady." Řekne a já přikývnu, mé oči se přesunou ke sklenici, kterou drží v ruce.
"Proč jsi tady? Mysl