Kapitola 960: Z tmy se vynoří někdo
"Tak..." zeptal se Bůh, "Opravdu si myslíš, že tě nechám jít?"
Charlotte našpulila rty a mlčela.
<Nenecháš mě jít? To nevadí. Vyhrabu si vlastní únik! Možná při tom zničím tvé milované místo! Nicméně...>
Kdykoli pomyslela na Boží postižené nohy a jeho traumatické dětství, měla pocit, že to nedokáže.
Vždycky jí to připomnělo Henryho.
Když se jí to stalo, odhodila empatii stranou.
"Ptám se tě," doža