125: Slova
„Jo, děkuju,“ řekla Dia.
Podívala se na Jinna, jako by ho žádala, aby odešel. Jinn pochopil úkol a přikývl jí.
„Děkuju, Sheilo. Musíme jít,“ řekl Jinn.
Sheila se na ni jen usmála a dokonce jim přikývla. Jinn držel Diu za paži, i když byla stále naštvaná, jen aby ho Sheila nenechala odejít, aby s ním promluvila. Když dorazili ven, Dia se pomalu otočila, aby se podívala na Jinna, což ho velmi zajíma