Kapitola 687
Karly byla v sedmém nebi. Konečně se jí to podařilo.
Rozhlédla se kolem. Všude bylo ticho a v noční tmě se neozýval jediný zvuk. Nikdo nevěděl, že se tajně vytratila z Hamptonova sídla. Teď si mohla jít a dělat přesně to, co chtěla, aniž by o tom někdo věděl.
Karly zkroutila své rudé rty do chladného úsměvu. Všechno, co během té doby vytrpěla, to všechno teď nechá vytrpět Bellu. Za boží milosti se