Sto kapitola
Nathan se podíval na Adama. "Adame, copak neřekneš ani slovo?"
Adam s kamennou tváří odvětil: "Vždyť už řekla všechno, co se dalo, ne?"
Co řekla, to platí.
Celine se trochu zastyděla. "Pane Alvarezi, pane Lynchi, já už půjdu. Omluvte mě z této konverzace."
A s těmi slovy odešla.
Nathan se na Adama zamračil a nespokojeně zavrčel: "Adame, příště se musíš víc snažit."
Adam nechápavě zvedl obočí.
"Až