Kapitola 374
** Harperčin pohled **
To je on.
Ten cizinec s tím zvláštním poutem. Ten, kterého jsem se nemohla zbavit, na kterého jsem nemohla přestat myslet, a teď jsem se mu vrhla do náruče jako nějaká dáma v nesnázích před… ó Bůh můj, kde kruci je můj táta?
„Já… já myslela…“ Můj hlas se vytrácí.
Ten muž nakloní hlavu a zkoumá mě s takovou intenzitou, že mi zrudne kůže, ne z rozpaků, ale z něčeho jiného. Něč