Kapitola 357
POHLED ARII
Děda dorazí a jeho tvář se rozzáří ve chvíli, kdy mě spatří. Jeho vřelé objetí mi přináší pocit útěchy, který jsem už dlouho necítila. Pak promluví, jeho hlas je plný upřímné lítosti.
„Je mi moc líto, že jsem se nemohl vrátit dřív. Ale jsem tak šťastný, že jsi v pořádku, moje drahá.“
Usmívám se, uklidněná jeho přítomností.
„Jsem jen ráda, že jsi teď tady, dědo. To je všechno, na čem zá