Kapitola 411
POHLED ARII
Když se probouzím do jemného ranního světla, cítím vzácný pocit klidu. Napětí z posledních dnů povolilo, a poprvé, jak se zdá od věčnosti, jsem šťastná. Líně se protahuji, když mi něco padne do oka – složený kus papíru na nočním stolku. Vzkaz od Adama.
Zaujatě po něm sáhnu, v mysli mi víří myšlenky, co by mohl říkat. Možná je to sladká zpráva nebo jen nenucená připomínka. Ale když papí