Kapitola 106
## Kapitola 83
**Pohled Thea**
Nestydím se přiznat, že jsem plakal, když se Mason konečně poddal tomu, co jsme oba chtěli. Vzlykal jsem jako malé dítě a on mě neodehnal, naopak si mě přitáhl do náruče a držel mě. Šeptal slova omluvy a zprvu jsem si myslel, že má strach, že udělal něco špatně, dokud se neotevřel a neřekl mi víc, než kdy předtím.
"Moc se omlouvám, Theo, za každý okamžik, kdy jsem tě