Kapitola 370
** Dillonův pohled **
Jsem v půlce sušení vlasů ručníkem, když to uslyším, slyším ji.
Tiché sténání, které mi vyráží vzduch z plic. Ztuhnu na místě, ručník mi bezmocně visí v rukou, a napínám sluch, abych slyšel víc. Stěny jsou tenké, a já se soustředím tak akorát, abych ze sebe udělal zasraného masochistu.
Další zalapání po dechu.
Zakňourání.
Archieho jméno zašeptané jako hřích.
Zatnu čelist a za