Kapitola 447
**Harperová – pohled z jejího úhlu**
Kličkujeme zpět skrz rozpadající se dům a já doufám, že už nikdy nebudu muset vkročit na takové místo.
Vzduch je prosycený pachem plísně a krve a kousek před námi vidím obdélník světla, který znamená naši svobodu. Otevřené dveře, kde je čerstvý vzduch. Už se chystám překročit práh, když se to stane.
Zvenčí se ozývají výkřiky a křik.
„Kontakt!“ křičí někdo. „Mám