Kapitola 29
DAVID
Sledoval jsem, jak Ava odchází. Trochu se jí pletly nohy, ale říkal jsem si, že si to zaslouží za to, že se šukala v mém domku na stromě. Myslela si, že o tom nevím, ale nebyla zdaleka tak nenápadná, jak si myslela. Často jsem ji tam nahoře slyšel sténat. Párkrát jsem ji dokonce slyšel říkat moje jméno. V poslední době se to stávalo častěji a dohánělo mě to k šílenství.
Její sténání mě proná