Kapitola 61
Nečekala jsem, že ten hovor někdo zvedne. Část mě si to ani nepřála, protože co když bude realita horší než moje přemítání?
Když telefon přestal zvonit, na druhé straně bylo ticho. Musela jsem se ujistit, že hovor byl skutečně přijat, než jsem si ho zase rychle přiložila k uchu. "Haló? Gabrieli?"
Znovu ticho.
Srdce mi tlouklo tak silně, že jsem měla pocit, že každou chvíli vyskočí z těla. "Haló?"