Kapitola 195
„Nepokoušej se mě, Judy,“ zamumlal mi do krku, jeho rty obkreslovaly šíji a jazyk mu vyklouzl ven. Zachvěla jsem se pod ním, když mě přitiskl mezi své tělo a zeď. „Nemám náladu.“
Nebyla jsem si jistá, co říct nebo dělat, ale v tu chvíli se zdálo, že moje tělo má vlastní rozum. Zvedla jsem jednu nohu a obmotala ji kolem jeho pasu, třela jsem se o něj jako nadržený pes. Cítila jsem, jak tvrdne, a to