Kapitola 794
Cesta k rodičům mi připadala mnohem delší než obvykle. Kývla jsem na gammy, které seděly na hranicích mezi smečkou Stříbrného půlměsíce a smečkou Rudého měsíce.
Obloha visela nízko a byla bledá, přikrývka z mraků rozptylovala světlo v něco tlumeného a šedého. Odpovídalo to tíze, kterou jsem svírala v hrudi.
Neobtěžovala jsem se klepat. Měla jsem klíč, tak jsem si odemkla a sama se pozvala k nim do