Kapitola 635
Gavinův pohled
„Judy, zlato, probuď se…“ prosil jsem a objímal její nehybné tělo.
Naštěstí dýchala, ale nebyl jsem si jistý, v jakém je stavu. Nebyl jsem si jistý, jak miminko zareagovalo na tu drogu, kterou jí ten kretén dal. Věděl jsem, že ji musím okamžitě dostat na pohotovost. Prohrábl jsem jí vlhké vlasy; potila se, jako by měla horečku.
Z jejích rtů se ozvalo tiché zakňourání, které mi zasta