284
Zachichotám se, když si pes zaboří svou velkou hlavu do mého krku, a pohled toho muže se stočí k mému. Jeho tváře zrůžoví, jak si mě prohlíží. Moje taky, když dělám to samé.
"Ty jsi fakt vysoký," vyhrknu. "Ježíši Kriste, to bylo tak nezdvořilé. Já jen, jako, jsi..." Polknu. "Super vysoký."
Jeho ústa se roztáhnou v úsměvu. Je tak upřímný a přátelský, tak široký, a já jsem ohromena tou ryzí krásou.