Kapitola 155
„Ach, to je dobré,“ zasténala Cassidy z kuchyně a hned nato se ozval Breyonin smích.
Zamžourala jsem proti rannímu slunci, které pronikalo skrze závěsy, a šla jsem chodbou, přičemž jsem zachytávala útržky jejich rozhovoru, čím blíž jsem byla.
„Že jo? Ty ho neznáš, ale ten recept patří jednomu mrzutému upírovi jménem Tristan. Trvalo mi dny, než jsem zjistila, jak je udělat, protože vždycky jenom br