Kapitola 230
V jeho očích nebyla nic než agonie. Žádný náznak poznání nebo pochopení, jen bolest tak intenzivní, že mě zbavila řeči.
Asherovy vzpomínky mi stále tančily před očima, vryté do vnitřní strany víček pokaždé, když jsem zamrkala. Seanova tvář pokrytá krví, způsob, jakým se babička dívala na Ashera, viděla tak jasně, že to nebyl on za těmi zlatými očima, slyšela Asherův křik – způsob, jakým z něj zmiz