Kapitola 123: Zaútoč na mě
Ve chvíli, kdy jsme překročili železné dveře, teplota klesla. Úzké kamenné schody klesaly do tmy, osvětlené jen mihotajícími se pochodněmi, které vrhaly tančící stíny na vlhké zdi.
Vzduch chutnal po plísni a něčem kovovém, z čeho se mi zvedal žaludek.
"Jaké vězně tu obvykle držíte?" Můj hlas se odrazil od kamenů.
"Zrádce. Zločince. Každého, kdo ohrožuje bezpečnost smečky." Caelanova odpověď byla v