Kapitola 188: Poslední dárek
Pomyslel jsem na Camilinou trpělivou oddanost, na to, jak při mně stála, i když jsem byl očividně posedlý jinou ženou. Jak nespravedlivý jsem k ní byl, choval jsem se k ní jako k ceně útěchy, i když si zasloužila mnohem víc.
*Proč se pořád honím za někým, kdo nikdy nebyl můj? Proč zahazuji to, co skutečně mám, pro nějakou fantazii?*
Přešel jsem k oknu a přitiskl dlaň na chladné sklo. Město dole se