Kapitola 207: Epilog
Skoro jsem se rozesmál, i když mě dusily emoce.
Caelyn se najednou zvedla na špičky a malými ručkami mi sáhla do vlasů. "Páni! Ony jsou opravdu černé, lesklé jako noční obloha!"
Nemohl jsem se ubránit úsměvu, když si mě s tak vážným soustředěním prohlížela.
"První rys, hotovo!" oznámila spokojeně.
Potom mi popadla ruku a stiskla ji ze všech sil. "Maminka říká, že tatínek má super silné ruce!"
Oči