Kapitola 170: Vykopat to
Pod měsíčním svitem se mezi prostšími hroby tyčil nádherný náhrobek z bílého mramoru.
Edward se zastavil vedle mě. „Tady to je, Vaše Veličenstvo.“
Přistoupila jsem k náhrobku a přečetla nápis nahlas: „‚Milovaná maminko, ať už se o mě nemusíš v nebi strachovat. —Tvůj syn, který tě navždy miluje, Lucian.‘“
Edward se nervózně rozhlédl. „Vaše Veličenstvo, co bychom měli dělat dál…“
Otočila jsem se k n