Kapitola 125
S touhle konverzací jsem skončila a zamířila ke dveřím, on mě následoval. "Mýlíš se, Vedo. Luca je naštvaný, a ať už jsi měla jakékoli úmysly, cítí se zrazený. Ale znám ho někdy líp, než on sám sebe. Nepůjde po tobě. Tak prosím, zavolej, kdybys nás potřebovala. Nikdy by mi neodpustil, kdyby se ti něco stalo, ať už si myslíš cokoli nebo on říká."
Zíral na mě tak intenzivně, až jsem nakonec povolila