Kapitola 162
NICK
Mé srdce se rozlilo radostí, když jsem viděl Samuela zpátky v bezpečí. Měl jsem o něj strach, zvlášť když ten chlap vyhrožoval, že mu ublíží. Strachoval jsem se k smrti a cítil jsem, jako bych nemohl dýchat. Jako by se mu něco stalo, zasáhlo by mě to víc, než by mělo. Přece jen to nebyl můj syn. Ale něco na něm bylo.
Něco, na co jsem nemohl přijít, měl jsem k tomu chlapci pouto, které jsem si