Kapitola 248
OLIVIE
Probudila jsem se do ledového chladu, který mi prostupoval tělem. Záda jsem měla přitisknutá k něčemu studenému, jako bych ležela v mrazáku. Oči se mi rozlétly, ale slabé světlo kolem mě mi ztěžovalo cokoli jasně rozeznat. Jak se mi vracely smysly, uvědomila jsem si ještě něco – Xanderova nepřítomnost. Kde byl? Kde jsem byla já?
Místnost byla malá, sotva zařízená, bez oken. Hlava mi pracova