Kapitola 278
Stál jsem tam, ruce zaťaté v pěst, bezmoc mě dusila. Nevěděl jsem, jak to napravit. Nevěděl jsem, jak jí pomoct. Chtěl jsem se natáhnout, obejmout ji, říct jí, že bude všechno v pořádku, ale ta slova zněla tak prázdně. Nebylo nic, co bych mohl říct, abych odčinil tu hrůzu, kterou zažila.
Moje jediná myšlenka byla tato: Zajistím, aby jí Xander už nikdy neublížil. Vypátrám ho, donutím ho zaplatit za