Kapitola 210 Kniha 2 Epilog
„Voníš fantasticky,“ Cahir mi zabořil nos do boku. „Tu vůni miluju.“
„Říkáš to, protože voním jako ty.“ A měla jsem pravdu. Důkladně mě nasákl svou vůní a každou minutu si užíval – i já jsem si to užívala, to se nedalo popřít, ale v tu chvíli jsem byla příliš unavená na mluvení.
Víčka mi klesala, jak mi líbal kůži, a horkost jeho těla mi říkala, že by si dal třetí kolo. Moje výdrž se nikdy nevyrov