Kapitola 232 Kniha 3 Osud prokletého Alfa
Probudila jsem se pomalu. Jak se mé smysly zostřovaly, všimla jsem si tepla, které přicházelo zezadu. V chladném ranním vzduchu to bylo útulné a příjemné, takže jsem se pohnula a zavrtala se hlouběji do té sladké hřejivosti. Všimla jsem si paže kolem sebe, která se stáhla, když jsem se do toho tepla zavrtala. Pak jsem uslyšela zasténání u ucha a oči mi vylétly dokořán.
Obličej mi zrudl, když jsem