Kapitola 121
Alex
Po jídle, s neutichajícím dětským štěbetáním v pozadí, nařídím jednomu ze svých mužů, aby mi přivedl koně, a vyjdu z hlavního domu s chlapcem po boku.
V momentě, kdy zvíře spatří, se mu rozzáří obličej a rozběhne se ho pohladit.
"Nasedneš první?" zeptá se a otočí ke mně hlavu.
Zamračím se a založím si ruce na prsou.
"Nepojedu. Pomůžu ti nasednout."
"Mně? Samotnému?"
Rozšíří se mu oči a já si