Kapitola 275
"Vážně? Ty ani nevíš, co jsem ti chtěl navrhnout."
Otočím se s úsměvem a uvědomím si, že mě dívky sledují. Zdá se, že je všechny náš rozhovor velmi zajímá. Otočím se k nim zády a snažím se trochu poodstoupit, ale není moc prostoru na únik. Místnost je narvaná k prasknutí.
"Oprav mě, jestli se mýlím – chtěl jsi mě pozvat na večeři."
Znovu se zasměje.
"Ano, to je přesně to, co jsem se snažil říct."