Kapitola 265
Beni
Jakmile Catalina opustí kancelář, vstanu a vrátím se ke svému křeslu. Netrvá mi dlouho, než ty holky vykopnu, a konečně můžu zase dýchat – i když mě plíce pálí s každým nádechem. Myslel jsem, že to bude jednodušší, ale ta bolest a vztek v jejích očích, když se na mě dívala…
Sakra, pochybuju, že ten pohled někdy vymažu z hlavy.
Zatímco do sebe klopím jednu sklenici alkoholu za druhou, proložen