Dvěstě dvacet dva
„Nechceš to nechat plavat, co?“ zamumlám a sleduju, jak se vlní do mé kuchyně. „Co to máš na sobě?“
Ohlédne se přes rameno. „Máš snad problémy se zrakem?“
„Mám problém s tím, že se tu povaluješ v mým bytě jen ve spodkách a mým tričku, když tu nejsem, abych se z toho mohl radovat.“ Ukáže na krabici od pizzy. „A objednal sis večeři?“
„Když se vracíš domů, máš vždycky hlad. Přivezli ji před deseti mi