Kapitola 118
Arielle mi chyběla tak moc, že to bolelo, byla to neustálá bolest, která nikdy nepolevila. Ale nemohla jsem si to přiznat, nemohla jsem si sama sobě vyznat, že se nevrátí. Ne teď, možná nikdy. A odpuštění? To byl jen další sen, kterému jsem si nemohla dovolit uvěřit.
A s tím jsem odešla.
(POHLED SOFIE)
Sledovala jsem, jak Jared odchází, a cítila jsem úzkost i úlevu. To bylo o fous. Byla jsem ráda,